Hlavní budova, hala pro praktický trénink a laboratoře tvořily trojici hlavních školních budov.
Auditorium, jehož vnitřní rozložení se dalo díky mechanizaci změnit. Knihovna se třemi podlažími nad zemí a dalšími dvěma pod. Dvě menší tělocvičny. Přípravná budova, jež byla užívána jako šatny, sprchy, skladiště materiálů a klubovny. Jídelna a kantýna, každá zvlášť v oddělených budovách a mimo to zde byla řada dalších stavení, malých i velkých, které zde stály jedna vedle druhé tak, že místo areálu střední školy, připomínaly některý z kampusů vysokých škol někde na předměstí.
Mladík hledal místo, kde by se mohl uvolnit, než bude čas se shromáždit. Rozhlížel se na všechny strany, když mu chodník, vydlážděný tak, aby vypadal jako z cihel, při chůzi ubíhal pod nohama.
Identifikační karta, umožňující použití školních prostor, je zpravidla vydávaná až po ceremoniálu.
I kavárna, často využívaná návštěvníky, byla uzavřena, aby se předešlo potencionálním problémům.
Pohled mu kmital od mapy, zobrazené na jeho přenosném terminálu, k okolí a zase zpět. Takto obcházel asi pět minut, než si na opačné straně řady stromů všiml nádvoří s lavičkami.
V duchu děkoval, že neprší a posadil se na lavičku rozdělenou tak, aby usadila tři najednou. Pak znova otevřel svůj přenosný terminál a z oblíbených vyvolal stránky s knihami.
Místo, kde seděl, podle všeho leželo na zkratce z přípravné budovy do auditoria.
V nevelké vzdálenosti od něj procházeli současní studenti, kteří se zjevně podíleli na organizaci ceremoniálu (a byli tak tedy starší než on). Všichni měli nalevo na prsou onen znak osmilistého květu.
Když prošli, šlo za nimi slyšet jen slova plné nevinné krutosti.
To byl plevel, ne?
Takhle brzy… a to je jen náhrada, je nějak hrr…
A stejně je jen náhrada…
Nesly se zvuky rozhovoru, jež ani slyšet nechtěl, k jeho uším.
Plevel, tak někteří označovaly studenty druhé sekce.
Ti, kteří měli na levé části uniformy osmilistý emblém, si podle toho říkali květ. Studenty druhé sekce, jež ho neměli, pojmenovali podle toho, že nekvetou jako plevel.
Limit žáků na jeden ročník byl stanoven na dvě stovky.
Z toho stovka byla přijata jako studenti druhé sekce.
První střední byla jako vzdělávací instituce navazující na státní magickou univerzitu založena pro trénink mágů.
Výměnou, za rozpočet od vlády, jim byla vnucena norma, kterou musí dodržet.
Pro tuto školu to bylo to, že musí poskytnout více než 100 absolventů pro magickou univerzitu, nebo pro Ústav vyššího specializovaného vzdělávání v oboru magické technologie.
Bohužel k magickému vzdělávání patří i politováníhodné nehody. Během praktických cvičení, či pokusů může dojít při použití magie k různým zraněním, které nelze přejít jen mávnutím ruky. Studenti se za plného vědomí tohoto nebezpečí sami pouštěli na stezku rozvíjení svého talentu a možností v oblasti magie. Vsadili tak všechno, aby mohli pokračovat po cestě k tomu, aby se stali praktikanty magie.
Protože byl talent vzácný a vysoce ceněn společností, jen málo se lidí se na něj nespolehlo. Tím spíše, pokud šlo o nezralé chlapce a dívky. Neschopnost představit si jinou než tu ideální, „zářivou budoucnost“, není samo o sobě špatná věc, ale zároveň je skutečností, že takovéto zdřevnatělí hodnoty ublížily nemalému počtu dětí.
Při tom hořkém shrnování znalostí často dochází k nehodám smrtelným, nebo takovým, kdy zůstanou nějaké následky na těle.
Ale ke ztrátě magického talentu dochází nejsnáze z psychologických důvodů.
Každý rok odchází ze škol nemalá množství studentů, kteří se šokem z nehody stali neschopní používat magii.
Právě k náhradě takových jsou určeni studenti druhé sekce.
Ti se po nástupu účastní vyučování, je jim povoleno užívat materiály i prostory, avšak nedostává se jím nejdůležitějšího: individuálního vedení instruktory pro rozvoj dovednosti zvládat magické techniky.
Sami se učí a vlastním úsilím přináší výsledky.
Pokud toho nejsou schopní, nedostane se jim ničeho jiného, než by se jim dostalo po absolvování běžné střední školy.
Bez diplomu z magické střední školy nemohou pokračovat na magickou univerzitu.
V současné době, kdy je naprostý nedostatek instruktorů schopných vyučovat magii, je naprosto nezbytné upřednostňovat ty více talentované. Studentům druhé sekce je dovoleno nastoupit pouze pod premisou, že si nebudou vyučováni.
Užívání termínu plevel je v současné době zakázané.
Ale i mezi samotnými studenty druhé sekce je jeho používání, zpola jako urážka, zafixované a oni sami se často nepovažují za nic víc než náhradní díly.
V tomto ohledu je to stejné i pro tohoto mladíka.
Takže nebylo vůbec nutné mu to dávat najevo takovýmto způsobem.
Věděl to moc dobře, když si tuto školu vybíral.
To se vůbec nemuseli obtěžovat, pomyslel si, když obrátil pozornost zpět k řádkům dat zobrazených na jeho informačním terminálu.

TLN: trvalo to trochu dýl, ale snad to teď bude o něco častější... navíc to tu stejně nikdo nečte (asi), tak nemusím spěchat.... žádný deadline mě netlačí a vůbec... kdyby to někdo četl, tak nechá komentář... páč pochybuju, že se rozumný člověk po přečtení takovýchto textů bez jakýchkoliv korektur nepozastaví nad tou hromadou pochybných frází a divných spojení...

Magie.
Kdy přestala být jen součástí legend a pohádek a stala skutečností?
První spolehlivé záznamy jsou z roku 1999.
Jedním z nejčastěji připomínaných incidentů ve spojení s potvrzením existence magie je případ, při kterém skupina policistů, oplývajících nadpřirozenými schopnostmi, zabránila náboženským fanatikům v uskutečnění teroristického útoku, při němž měli v úmyslu použít jaderné zbraně k uskutečnění proroctví o vyhlazení lidstva.
Z počátku tyto dovednosti byly označovány jako „Nadpřirozené schopnosti“. Byly připisované náhodné mutaci a považované za nepřenositelné a nešiřitelné.
To se ukázalo jako omyl.
Velmoci ve všech částech světa v průběhu výzkumu těchto „nadpřirozených schopností“ postupně došli k bodu, kdy veřejnosti vystavily ty, jež byli schopni používat „magii“.
Toto byl první krok k tomu, aby „Nadpřirozené schopnosti“ byly replikované pomocí „magie“.
K tomu je samozřejmě za potřebí talentu. Jen ti s největším potenciálem dosáhnou úrovně, kdy je bude možné označit za profesionály, a i to jen tehdy, jestliže dovedou plně ovládnout svou kapacitu. A to stejné platí pro technické dovednosti.
Nadpřirozené schopnosti byly coby magie zkategorizovány a tak se staly magickými technikami. A tak se z „lidí s nadpřirozenými schopnosti“ stali „magičtí technici“.

TLN: překlady, co sem postuju jsou bez jakékoliv kontroly, sice se při překladu sem tam odrážím od anglické verze z baka-tsuki, takže překladových chyb by mělo být minimum, ale gramatické a stylistické chyby nekontroloval nikdo... feel free to point out anything that sounds strange to you